PŘERUŠOVANÝ PŮST

Ve videu jsem Vám řekl, jak praktikuji přerušovaný půst, jaké má benefity a pro koho je vhodný. Pojďme si to ale ještě jednou shrnout v článku.

Co je to půst?

Všeobecná definice říká, že půst znamená fungování lidského těla bez jídla případně i pití po určitou dobu. Může se jednat o zdržení se jídla po určitou dobu či jen pití ovocných a zeleninových šťáv.

Správně provedený půst může tělu přinést zdravotní výhody v podobě snížení stupně obezity či zlepšení kardiovaskulárního systému. Může dojít k rychlejší regeneraci těla a také může dojít ke stimulaci protistárnoucích procesů.

Pro mě znamená půst to, že pouze piju čistou vodu nebo bylinkové čaje.

Jak je to tedy s přerušovaným půstem?

Není to způsob diety či hladovění. Jedná se spíše o úpravu časů, kdy jíme všechny potřebné živiny a kalorie v daný den.

Samotné  pojmenování tohoto typu půstu pochází z anglického Intermittent Fasting. Setkat se také můžete i s názvem přerušované hladovění, sám ale nejsem zastáncem tohoto názvu. 

Nejčastějším důvodem, proč lidé s touto metodou začínají, je potřeba snížit množství tělesného tuku a ztráta kilogramů.

Pro tělo je mnohem jednodušší spalovat tuk ve fázi hladovění, protože není aktivní inzulín. V tomto momentě je možné se zbavit i těžce nepřístupného tuku, který normálně během doby “krmení” jde jen těžko spálit.

Podpořit odbourávání zásob tuku můžete i cvičením v době hladovění, svaly si z něj totiž budou po vyčerpání glykogenových zásob tvořit energii.

Kdy teda jíst?

Během dne máme dvě časové období

• období půstu (14-16 hodin)
• období jídla (8-10 hodin)

 

Je na nás, jak si tento systém nastavíme. Někdo vynechává třeba snídaní, protože mu ráno vyhovuje pocit lehkosti a má dostatek energie v průběhu dopoledne, než si dá své první jídlo (obvykle oběd). Nebo naopak lidi chtějí ráno jíst a tak si dají snídani pak oběd a vynechají večeři. Je na každém, co mu bude vyhovovat. Je to individuální záležitost a je potřeba zkoušet a pozorovat.

Jak dlouho přerušovaný půst dodržovat?

Jak už jsem psal výše, je to velice individuální záležitost. Tedy dle mého názoru nelze doporučit délku půstu obecně. Záleží na mnoha faktorech např. bude jistě hrát roli: věk, BMI, pracovní zařazení, onemocnění, užívání léků atd…

Reakce těla na jakoukoli změnu ve stravování je velmi individuální, stejně tedy i doba nutná k úbytku tukové tkáně. Ideální je tedy zvolit režim, který tělu nejlépe vyhovuje a dodržovat ho dlouhodobě. Samozřejmě je nutné reagovat při jakékoliv změně týkající se zdravotního stavu či fyzické i psychické zátěže a přizpůsobit se též pracovnímu nasazení.

Jaké jsou klady přerušovaného půstu?

Jakákoliv snaha, která vede k zamyšlení, co jíme a jaký dopad má strava na náš organismus a na naše zdraví, je přínosem. Klady půstu vidím pouze u lidí, kteří jsou disciplinovaní, jsou rozhodnutí pro změnu životního stylu a režimu. U režimu přerušovaného půstu vidím jako pozitivum nenásilné a pravidelné odlehčení těla spojené s očistou organismu bez pocitu hladu.

A co zdravotní benefity?

Je jich opravdu hodně a jsou provedeny různé studie.

 

Komu bych přerušovaný půst nedoporučil?

Nelze doporučit půst lidem, kteří mají těžkou fyzickou práci, psychické vypětí, chronické onemocnění, dětem, gravidním ženám či seniorům. Půst rovněž není vhodný pro lidi, kteří berou dlouhodobě léky. Pokud by chtěl někdo z této skupiny přerušovaný půst vyzkoušet, doporučuji nejdříve tento režim konzultovat se svým doktorem.

Jaké jsou další metody přerušovaného půstu?

Výše jsem zmiňoval metodu, kterou běžně používám několik let tzv: 16/8 (16 hodin půst a 8 hodin zdravá strava)

 

Existují ale další půsty, které se běžně praktikují, které krátce shrnu:

• Půst 5:2 – 5 dní v týdnu se běžně stravujeme a 2 dny se postíme. V praxi to to znamená, že například od pondělí do pátku se stravujete zcela normálně a během víkendu držíme půst nebo každý den přijmete dvě malá jídla každé v hodnotě 250 kcal – v tomto případě se tedy jedná více o metodu kalorické restrikce.

 

• Půst 24 hodin – o tomto si povíme více v dalším videu a článku

 

• Půst každý druhý den – Pro začátečníky to není vhodná varianta, protože člověk doslova hladoví několikrát do týdne, což už není příjemné a z dlouhodobého hlediska pravděpodobně neudržitelné. Tyto metody by s sebou měly nést i úpravu denního režimu a například i meditace. Rozhodně je nemůže podstupovat člověk, který denně těžce manuálně pracuje.

 

• Dieta bojovníka – Zde se dostáváme většinou na 20-22 hodin půstu a pak zařadíme jedno velké jídlo, které obsahuje všechny živiny

A co tedy závěrem?

Jak vidíte, půsty obecně mají hodně benefitů a pokud nám to okolnosti jen trochu dovolí, určitě je vhodné si půst vyzkoušet. 

Osobně se cítím po přerušovaném půstu skvěle. Dopoledne se cítím odlehčený a mám bystrou mysl. Pokud si jdu zacvičit, tak si aktivitu užiju mnohem lépe než s plnějším žaludkem.

 

Pokud máte někdo zkušenosti s půstem, napište nám je do komentáře.

 

Autor: Expert na výživu Jan Jiráň